V pátek 27. 5. 2011 bude  ten den, ta noc, kdy se otvírají dveře kostelů a modliteben a zvou k návštěvě.
Mottem letošní Noci kostelů je sedmý verš z Žalmu 77, který zní: “Připomínám si noc co noc jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá.” Ž 77,7 Hudba, zpěv, ztišení, modlitba, výstava, komentovaná prohlídka, prohlídka varhan, ….. To vše se pro vás připravuje. Upřesněný program bude zveřejněn v květnu. Vstup je zdarma. Začátek v 17,00 hodin, konec v modlitebně Církve Československé husitské ve 21,00 hodin

O VELIKONOCÍCH S MILOŠEM KOLOVRATNÍKEM

Velikonoce jsou významné křesťanské svátky, které se zabydlely i v dnešním kalendáři. Řada mladších lidí, zejména školní mládež však vnímá velikonoce jako svátky, volno, prázdniny, koledu.

Jaký význam mají velikonoce pro Řimskokatolickou církev a její věřící?
Velikonoce, jak již samotné slovo naznačuje, to je něco velikého, co stojí za to objevit. Já vím, že pro mnohé velikonoce znamenají především Velikonoční pondělí, ale to je až důsledek předchozích dnů. Protože se naši předkové chtěli podělit o radost z toho, co slavili v kostele i doma, přidali si Velikonoční pondělí. Radost, která je umělá vydrží chvíli a pak se musí něčím nebo nějak posílit, radost, která vychází z nitra člověka je hluboká, trvající a téměř vždy přítomná. Radostnost je jedna ze známek, že se člověk osobně setkal s Kristem.

Křížová cesta tvoří náměty cyklu obrazů snad v každém kostele, výzdobu kapliček, jde o téma, které každý zná, nebo by měl znát, i když není věřící. Jak Vy osobně vnímáte tento příběh, jaký má odkaz pro současnost?
Evangelium má moc oslovit v každé době. Pokud nám je právě „hej“ tak nám křížová cesta asi nic moc neřekne, ale to netrvá do nekonečna. Stačí se dostat do těžké životní situace …Naši předkové si postavili 14 zastavení křížové cesty v přírodě jako např. u nás na Horách nebo v Ústí při cestě na Andrlák, poději si je namalovali na obrazy a umístili do kostelů. Každé, jak říkáme zastavení, připomíná jednu situaci ze závěru Ježíšova života. A tu jeho situaci se učíme propojit se svým životem a životem druhých lidí. Z tohoto příběhu plyne naděje, která neříká laciné „bude líp“, ale která se opírá o víru, že Bůh s námi projde naši životní situaci a dá nám sílu až do konce. Dnes více než dříve meditujeme o tom, že na konci křížové cesty, po uložení Ježíše do hrobu, je Kristovo vzkříšení.

A co znamenají velikonoční svátky konkrétně pro Vás?
Když jedu na Květnou neděli na oslátku myslím na to, kolik lidí z toho velkého zástupu by zůstalo okolo mě, kdyby se mi stalo něco jako Ježíšovi. Na Zelený čtvrtek dopoledne se těším do katedrály v Hradci Králové, kde před biskupem obnovím společně s ostatními kněžími své kněžské sliby a pak při večerní bohoslužbě vyslovuji Ježíšova slova: „Toto je moje tělo, které se za Vás vydává“. Slova ke kterým se často vracím a při kterých si říkám, zda jako kněz žiji co říkám anebo slova jen opakuji. Na Velký pátek se těším na půst, na zpovědi těch, kteří se po letech vrátili k víře, na křížovou cestu městem i na pohled na kříž při večerní bohoslužbě. Bílou sobotu mám rád pro její ticho, kdy se rodí něco velkého a alespoň na chvíli se zastavím v kostele u „Božího hrobu“, abych zde svěřil v modlitbě závěr svého pozemského života i s jeho okolnostmi. A pak je zde ona Veliká noc kterou začínáme v setmělém kostele, čteme nádherné texty z bible a necháváme se unést tím co Bůh konal a koná pro nás lidi během dějin. Velikou radostí mi je mládež, která každoročně celou noc na faře probdí v modlitbě při čtení textů bible, no a ráno ještě za tmy pokračujeme nádhernou liturgií při které křtíme především dospělé a obnovujeme svá rozhodnutí být křesťany. Ta následná snídaně, kdy jsme spolu na faře k tomu samozřejmě patří. A protože něco v nás chce o tom všem zpívat sejdeme se večer o neděli Kristova vzkříšení k večerní modlitbě. Mé nejhezčí Velikonoční pondělí bylo, když jsme s mladými chlapci a muži navštěvovali rodiny s dívkami, předávali jim vlastnoručně vyzdobené velikonoční svíce, hráli na hudební nástroje a zpívali.

Je nějaký rozdíl, jak jste je vnímal jako školák a jak je vnímáte nyní jako kněz?
Dříve pro mě velikonoce byly něco čemu jsem nerozuměl. V podstatě jsem nic z toho, co jsem před chvílí napsal neznal. Až jsem před 21 lety strávil celý čas od Zeleného čtvrtku do velikonočního pondělí včetně v jedné křesťanské komunitě u holandských hranic. A tam se vše změnilo, tam jsem velikonoce objevil. Od té doby se snažím druhým lidem dát možnost totéž prožít i ve farnosti.